Češi mění nákupní zvyklosti: rohlíky ustupují, kvalitní pečivo roste na popularitě

Ještě donedávna byl tukový rohlík symbolem českého pekařství. Patřil na stůl prakticky každé domácnosti a v některých obdobích tvořil až 90 % prodaného pečiva. Dnes se však jeho podíl snížil pod polovinu a zájem o něj postupně slábne. Spotřebitelé se čím dál častěji přiklánějí k pečivu s vyšší přidanou hodnotou – ať už jde o celozrnné varianty, produkty s vyšším obsahem vlákniny či originální druhy z menších řemeslných pekáren.

Tento trend ale není jediným faktorem, který určuje směřování českého pekařského průmyslu. Významnou roli hrají také rostoucí náklady, především mzdové. Zatímco v minulosti byly hlavním problémem energie a ceny surovin, dnes pekaři zdůrazňují, že největší zátěží se stává právě kontinuální růst mezd. Přestože se pekárny snaží výrobu modernizovat a automatizovat, bez lidské práce se neobejdou – a do tohoto segmentu se zároveň příliš mnoho pracovníků nehlásí.

Velké průmyslové pekárny, mezi nimiž dominuje Penam z holdingu Agrofert, se dokázaly nové situaci přizpůsobit. Investice do inovací a úsporných opatření jim přinesly rekordní výsledky. Penam za minulý rok vykázal tržby přes 6,3 miliardy korun a zisk po zdanění vzrostl téměř o třetinu na více než půl miliardy korun. Zatímco menší pekárny se často orientují na specifické a kvalitnější výrobky s vyšší marží, právě obrovské podniky si udržují dominanci v produkci tradičního pečiva, jako je klasický rohlík či chléb Šumava.

Cenový vývoj přitom zůstává tématem, které rezonuje nejen mezi spotřebiteli a pekaři, ale i v politice. Průměrná cena rohlíku se podle Českého statistického úřadu pohybovala v létě okolo 2,90 Kč. V době, kdy energie skokově zdražovaly, právě rohlíky patřily mezi potraviny s nejvýraznějším nárůstem ceny. To otevřelo prostor i pro politickou debatu, která se v minulém roce dostala do popředí – kdy cena pečiva sehrála roli v ostré výměně názorů mezi opozicí a vládou.

V současnosti se zdá, že spotřebitelé sice přijímají růst cen, ale své preference posouvají jiným směrem. Už to není o co nejnižší ceně, ale o kvalitě a chuti. Zákazníci si vybírají pečivo, které nabízí něco navíc, a jsou ochotni si za něj připlatit. Tento posun spotřebitelského chování paradoxně pomáhá pekárnám stabilizovat jejich hospodaření, protože dražší produkty jim umožňují vyšší ziskové marže.

Výhled do budoucna ale zůstává nejistý. Pekaři očekávají, že ceny pečiva budou i nadále kopírovat inflaci, což znamená, že růst zřejmě neskončil. Ačkoli velké podniky díky svému rozsahu a efektivitě dokážou vygenerovat rekordní výsledky, menší hráči na trhu musí čelit složitým rozhodnutím, zda se specializovat, nebo riskovat ztrátu konkurenceschopnosti.

Český trh s pečivem tak stojí na křižovatce. Zatímco klasický rohlík postupně ztrácí svůj výsadní status, stále zůstává levnou volbou pro zákazníky, kteří hledají úsporu. Na druhé straně je patrný rostoucí důraz na kvalitu a ochota investovat do lepšího pečiva. Tento posun odhaluje nejen proměnu spotřebitelských preferencí, ale i to, jak se česká společnost vyrovnává s ekonomickými výzvami posledních let.

Zdroj: Aktuálně.cz